Přeskočit na obsah
228A6714

Kateřina Vágnerová

skautka a pedagožka 

 

Můžeš se ve stručnosti představit?

Jsem klatovská rodačka, své dětství jsem prožila zde v Klatovech. Po absolvování klatovského gymnázia jsem odešla do Prahy na studia. Protože mi šla matematika a fyzika mi připadala úžasná, vybrala jsem si obor biofyzika, ve kterém jsem po studiu také zůstala ještě pár let působit v základním výzkumu přímo na Karlově univerzitě. Práce v laboratoři byla fascinující, ale pro začínající vědce velmi mizerně placená, takže jsem stejně už od studia měla vždy nějakou další práci. Tak jsem pracovala v nadnárodním korporátu i u malého soukromníka, ve svém oboru i mimo něj. S prací jsem neskončila ani při mateřské, protože jednoduše manželův plat a moje rodičovská podpora vypočtená z vědeckého půlúvazku nestačily na pokrytí nájmu a všech výdajů na život v Praze. Takto jsme po studiích v Praze žili 8 let. Na víkendy jsme jezdili domů do Klatov, kde jsme skautovali se svými oddíly, potkávali se s přáteli a širšími rodinami, vymýšleli jsme tu různé projekty a akce, a na práci se vraceli do Prahy. V té době jsem například také vedla klatovské skautské středisko, což je vlastně manažerská pozice v poměrně velké neziskovce. A také v Praze mě tehdy velmi oslovila činnost Centra nadání, jakési odnože dětské Mensy, tedy organizace sdružující a podporující děti s vysokým intelektem. Programy na podporu intelektově nadaných dětí jsem pak přenesla do Klatov. A skrze ně jsem se také dostala do škol jako učitelka, dodělala jsem si potřebnou kvalifikaci a nyní profesně působím jako učitelka fyziky a matematiky na několika školách v Klatovech a rozvíjím dále programy na podporu intelektově nadaných dětí v našem městě, popularizaci vědy pro děti a působím ve vedení skautského oddílu.

Po studiích na vysoké škole jsi zakotvila s rodinou v Praze, stejně jako celá řada Tvých vrstevníků. Ovšem na rozdíl od většiny z nich ses po čase vrátila. Co Tě nakonec vedlo k návratu na rodnou hroudu?

S manželem jsme oba z Klatov a po celou dobu života v Praze jsme si říkali, že jednou se do Klatov vrátíme. Když měla jít nejstarší dcera do školy, tak jsme si uvědomili, že jestli se přesunout do Klatov, tak je to právě teď. Už je to devět let a stále si vzpomínám na ten pocit euforie, který nás po tom držel. Bylo to samozřejmě i trochu rozhodnutí o tom, kam se budou ubírat (spíše neubírat) naše profesní dráhy, ale na druhé misce vah byl ten praktický rodinný život, naši přátelé, skautský oddíl a středisko, krásné město Klatovy a Šumava za humny. A ty váhy nebyly nikdy vyrovnané. Nyní oba již plně pracujeme v Klatovech, i když některé pracovní projekty máme např. v Plzni nebo v Praze.

V názvu spolku je vetknuta číslovka „21“, která odkazuje k 21. století. Co podle Tebe chybí Klatovům k tomu, aby byly moderním městem 21. století a příjemným místem k životu?

Právě ta euforie z návratu do Klatov a srovnání života ve velkoměstě a tady mě přivedla k aktivitám, které jsem vnímala v Klatovech jako chybějící. Například větší škála vzdělávacích aktivit pro děti či možnost výběru vzdělávacího stylu podle preferencí a orientace rodin. Jako velký problém také vnímám dostupnost lékařské péče. Už před těmi 9 lety bylo téměř nemožné zaregistrovat se v Klatovech k zubaři a vím, že tato situace je spíše horší a je i v jiných lékařských oborech. Také informovanost o aktivitách a dění ve městě mi přijde nedostatečná. Tento problém se plně obnažil v době nejtvrdšího lockdownu. Parkování ve městě vnímám jako problematické. Možnost bezpečného pohybu cyklistů, např. dětí, po městě není dořešena. Takových „životních nepříjemností“ je více, a pokud se shrnou dohromady, mohou být důvodem, proč se nechce mladým lidem vracet po studiích zpět. Ale Klatovy nutně potřebují mladé rodiny, potřebují nové aktivní živnostníky, lidi s nápady na inovace a potřebují lidi ekonomicky schopné. Shrnu-li to jednou větou: Jestli mají Klatovy obstát v konkurenci jiných měst pro život, musí se začít velmi orientovat na praktický život jednotlivců ve městě a využít k tomu postupy a nástroje této doby. Myslím si, že stojíme na prahu velkých výzev spojených s globálními změnami, a to nejen přírodními. Je potřeba umět změny přijímat a naučit se pružně reagovat. A to Klatovům podle mě chybí.

Které místo v Klatovech máš nejraději a proč? Není samozřejmě žádným tajemstvím, že žiješ s rodinou v Lubech, takže ono oblíbené mís-to může být například i tam 🙂

Miluji historické centrum Klatov, jen mě mrzí, že dost často procházka v centru je jako procházka skanzenem. Líbí se mi opravené parky. Cyklostezka krásně propojila Luby s centrem města, tu využíváme celá rodina také velmi často. A v létě si dokážeme užít veřejné koupaliště.