Pár slov k městskému mobiliáři

Nepřehlédnutelnou součástí každé obce, Klatovy nevyjímaje, je městský mobiliář. Zjednodušeně řečeno se jedná o vybavení města, zejména veřejného prostoru, který užívají jeho obyvatelé – lavičky, odpadkové koše, květináče, stojany na kola, vybavení dětských hřišť, informační vitríny, sloupky a podobně. Protože nám, stejně jako všem Klatovanům, není lhostejná kvalita sdílených městských prostor, všímáme si právě i kvality a péče o tento mobiliář.

Čím dál (od centra), tím hůře

Je evidentní, že současné vedení města věnuje poměrně velkou pozornost úpravám klatovských parků, ulic i dalších veřejných prostranství. Každá, povedená i méně povedená rekonstrukce s sebou nese výměnu či opravy stávajícího mobiliáře. V posledních letech byly vcelku kvalitně a vkusně zrevitalizovány sady – Vrchlického nebo Hostašovy nebo Divadelní ulice. Je jasné a vcelku logické, že právě centru města je z hlediska péče o mobiliář věnována největší pozornost. To ale neznamená, že zde není co zlepšovat. Za všechny drobnosti, které by si zasloužily lepší péči lze jmenovat například poničené lampy v prostoru bývalého jezuitské koleje (A1) nebo opravu informační cedule tamtéž (A2). Stálo by také za to uvažovat nad tím, jestli je nutné mít při hradbách a vstupu do centra tuto lavičku (A3), stejně tak by informační cedule u parkoviště autobusů měla obsahovat relevantní informace (A4). Na řešení také čeká celý prostor u hradeb naproti kapli Chaloupka (A5). Stálo by také za to zaměřit se na uchycení některých prvků (odpadkových košů nebo informačních tabulí) do dlažby (A6). Jak už bylo řečeno, v centru není situace s městským mobiliářem, resp. jeho stavem nijak tragická. Když však opustíme úplný střed města, situace už tak růžová není.

Na celou řadu prvků mimo centrum by seděl přívlastek “zašlý”. Příkladem jsou například zastávky MHD na Plánické ulici (B1). Těm by určitě slušela štětka a kýbl barvy, případně “wapka” a důkladná očista. Za pozornost určitě stojí i další stanoviště MHD po městě.
Je samozřejmě zřejmé, že čím vice je mobiliář používán, tím větší péči potřebuje. Příkladem budiž prostor před obchodem Billa a promenáda na Tylově nábřeží. Je zde velký pohyb osob, mobiliář je tedy vcelku dost využíván. Díky tomu zdejší prvky poměrně rychle degradují (B2). Zde se navíc přidává velký nepořádek, se kterým si město dlouhodobě neví rady. Ten je zde, kromě chování neukázněných spoluobčanů, způsoben i nedostatkem odpadkových košů, resp. jejich nevhodným umístěním. Otazníky také vzbuzuje umístění laviček, které lemují cestu středem celého prostoru.
Samostatnou kapitolou městského mobiliáře jsou dětská hřiště. Nedá se říct, že bych jich po městě bylo málo, problém tkví někde jinde. Někdy máme pocit, že namísto kvalitní údržby těch stávajících se neustále otevírají nová a nová. Zdá se také, že až na řídké výjimky jsou všechna hřiště navržena a realizována pouze pro nejmenší děti. Tématu dětských hřišť se určitě budeme ještě v budoucnu věnovat obsáhleji.
V Klatovech jsou ale i místa, kde na instalování mobiliáře nebo jeho údržbu město částečně či zcela rezignovalo. Jedná se zejména o zelené plochy, které by v ideálním případě měly sloužit k (aktivnímu) odpočinku obyvatel. Kdysi poměrně upravený Křesťanský nebo nedaleký Šibeniční vrch tak připomínají spíš džungli než lesoparky uvnitř města. O lavičkách nebo třeba herních prvcích samozřejmě nemůže být ani řeč. O něco lepší je situace na Hůrce.. I když.. Posezení na vyhlídce u kostela je sice relativně v pořádku na opačné straně kopce směrem k městu jsou k vidění ostudné lavičky (B3), která mají svá nejlepší léta dávno za sebou nebo jejich torza (B4). I workoutové prvky (B5) staré jen několik let jsou zralé na výměnu. Městské zeleni jsme před časem věnovali poměrně obsáhlý příspěvek.
Podobné je to s oblíbenými pítky. K čemu jsou (jistě ne úplně levné) prvky ve veřejném prostoru, když město není schopno zajistit jejich fungování? Například během horkých červnových dní tohoto roku se bylo možno touto formou osvěžit pouze mezi budovami ZŠ Plánická a obchodní akademií. „Sucho“ bylo v pítku v Hostašových sadech, na Vodojemu, i tam, kde má zřejmě největší smysl – tedy ve vyprahlém skateparku (B6). Zde má navíc člověk neodbytný pocit, že z něj voda netekla nikdy.

Hlavní je přemýšlet

Tak jako prakticky ve všech oborech lidské činnosti i při „tvorbě měst“ se vyplatí zejména přemýšlet. Například stav samotného vybavení klatovských sídlišť není zpravidla tragický, nicméně třeba lavičky zde byly instalovány před desítkami let a jejich poloha nebo orientace už v současné době neodpovídá potřebám zdejších obyvatel. Není ani třeba se obávat nepoužívaný mobiliář přemístit nebo zcela odstranit. Konkrétně – například sezení u podchodu v Nádražní ulici (C1). Nevyužívané, zanedbané – takový velký lapač nepořádku. Nebo nedaleko odsud – zábradlí (C2), které už dávno ztratilo svou funkci (pokud někdy nějakou mělo) a jen zapleveluje tento prostor. Revizí by mohlo projít i dopravní značení, leckde zbytečné, neviditelné nebo zkrátka jen špinavé (C3).
Je samozřejmě fajn, když se objeví ve městě něco nového, například právě místo určené k posezení. Je ovšem dobré, když jej navrhuje někdo, kdo se nebrání použití tzv. zdravého rozumu, nebo – ještě lépe – celou záležitost konzultuje se skutečnými odborníky. Pro ilustraci – viděli jste někdy někoho příčetného sedět na těchto lavičkách v Tyršově ulici (C4)? Asi ne, že ano? Není divu, výhled na nepříliš zajímavou zástavbu a hlavně na frekventovanou silnici opravdu nevybízí k posezení. Dalším podobným příkladem jsou stojany na kola – zdá se, že je klatovskou specialitou je jen tak někde pohodit, bez ohledu na to, zda je někdo využívá – na zmiňovaném plácku před Billou (C5), u sokolovny i jinde. Příkladů nevhodně, nepromyšleně umístěných prvků je ve městě mnohem více.

Kdy se šetřit nevyplatí

Stejně jako při instalaci, tak při samotném pořizování městského mobiliáře je třeba vzít do úvahy hned několik hledisek. V první řadě samozřejmě cenu a kvalitu těchto prvků, ale také jejich trvanlivost a v neposlední řadě vzhled. Zastavme se například u odpadkových košů. V Klatovech jich máme hned několik druhů – v centru jsou to koše s s historizujícím vzhledem, jinde zase moderní odpovídající duchu místa (například ve Vrchlického nebo Mercandinových sadech). Bohužel nejčetnějším typem koše je tento zelený (D1), který všechny dostupné materiály o veřejném prostoru uvádějí jako příklad nejméně vhodné nádoby na odpad. Skutečně – obtížně udržovatelný, málo odolný proti vandalům i jinému poškození, ošklivý. Navíc ergonomicky nevhodný – úzký a často znečištěný otvor skutečně zrovna nevybízí k vhození odpadků. Je tedy fakt, že značná část těchto nádob už vrchní díl nemá… Zřejmě jedinou výhodou tohoto koše bude jeho cena, i přesto by měl být z výše jmenovaných důvodů postupně nahrazován nějakým jiným, zejména trvanlivějším typem.
V centru historického města jako jsou Klatovy je třeba postavit finanční dostupnost vybavení minimálně na stejnou úroveň jako jeho estetické kvality. I když je vzhled a jeho hodnocení záležitostí subjektivní, tak… Tak centrum města, resp. náměstí dostává v tomto ohledu slušně zabrat. Roky trvalo, než jsme se zvykli na „tyče“ osazené světly. Potom přišly obří vrhlíky rozdělující náměstí na dvě poloviny (D2). Plastové, totálně nevkusné, kameninu imitující květináče byly možná levné, ale na historickém náměstí jsou jako pěst na oko a situaci nezachrání ani pěkné květiny, které z nich vyrůstají. Aby toho nebylo málo, v nedávné době přibyly ještě další plastové, ošklivé květináče (D3) visící na konstrukci připomínající lešenářskou trubku. Nezbývá než se ptát – čeho se dočkáme příště? Květináčů z PET lahví podle Ládi Hrušky?
Nekoncepčnost a bezradnost při pořizování mobiliáře pěkně ilustruje horní roh náměstí ve stylu „každý pes jiné ves“ – betonový koš, válec s plakáty (o jejich nahrazení se hovoří již několik let), ohavná plechová tabule s jízdními řády doplněný „ahistorickým“ košem, to vše vyšperkováno už zmíněnými květináči na tyči (D4). Na jednu stranu město chystá ambiciozní rekonstrukci jezuitského semináře a jeho přeměnu v galerii za stovky milionů a zároveň si nedokáže poradit s prostorem, který by měl být pýchou města. To je pro nás smutné zjištění.

Každopádně kvalitní mobiliář a obecně veřejný prostor považují zástupci Klatovy21 za jeden ze základních atributů moderního města, ve kterém se dobře žije. Proto je třeba těmto záležitostem věnovat dostatečnou pozornost – městský mobiliář pořizovat a umisťovat s rozmyslem (ideálně po konzultaci s odborníky) a zejména věnovat péči jeho údržbě, která je bohužel v současné době v některých případech zanedbávána.

Věříme, že i těmito několika tipy na zlepšení městského mobiliáře se město inspiruje a zasadí se o nápravu. Klatovy a zejména jejich obyvatelé si to rozhodně zaslouží. Jsme samozřejmě připraveni předložit i další návrhy vedoucí ke zlepšení stavu městského mobiliáře.