„Chápu, že Vás to bolí teď, ale jediný volný termín je za půl roku, dříve Vás k panu doktorovi objednat nemůžu.“
„V současné době Vaši maminku v našem domově pro seniory umístit nelze. Dáme Vás do pořadníku.“
„Vaše dítě opravdu nedokážeme ošetřit. Ambulance je dočasně uzavřena. Paní doktorka odešla do důchodu, je jí už 80 let. Náhradu jsme zatím nenašli.“
Setkali jste se už s podobnými sděleními? Pokud ne, máte štěstí, ale dříve nebo později se s nimi setkáte. Z čeho lze soudit, že současné problémy v sektoru pomáhajících a pečujících profesí budou v budoucnu narůstat? Jen z oblasti péče o děti lze vybrat tři nedávné varovné signály, které svědčí o současném trendu a ohlašují budoucí krizi v sociální a zdravotní oblasti: (1) nečekaně náhlé (i když naštěstí jen přechodné) uzavření dětské pohotovosti v Klatovech, (2) rozruch vyvolaný zrušením janovického domova pro ohrožené děti Klokánek, (3) přetížení dětští psychologové a zcela chybějící dětští psychiatři, a to v době, kdy psychické problémy dětí rapidně narůstají.
Populace stárne. Rodí se méně dětí a zvyšuje se věk dožití. Ceny stoupají. Tím vším nevyhnutelně přibývá počet lidí, kteří potřebují pomoci se zajištěním důstojných životních podmínek. Někdo nemůže žít sám z důvodu nemoci či úrazu, jiný to neutáhne finančně. Někdo žije v bytě, který není uzpůsoben tak, aby v něm mohl žít sám, když nemůže chodit. Jiný v něm žít sám sice může, ale potřebuje pravidelné návštěvy ošetřovatelek. Mnohým nedovedou pomoci příbuzní, protože jsou daleko, nebo protože mají sami potíže.
Nestárne jen abstraktní „průměrný obyvatel“, ale stárnou také zcela konkrétní lékaři. Ubývá jich, zatímco počet pacientů roste. Nemusíme být matematici, abychom si spočítali, že směřujeme do pasti. Přitom si všichni přejeme pro sebe i své blízké dostupnou a kvalitní péči.
Nejde ale jen o seniory, lidi se zdravotním znevýhodněním a děti: zvyšuje se i počet obyvatel v produktivním věku, kteří se ocitají na druhé, někdy i třetí až čtvrté koleji. Nedokáží se v rychle se měnícím světě zorientovat a začlenit, což se zásadně podepisuje i na jejich dětech. Vzdělání sice částečně odbourává sociální nerovnosti, ale státní a veřejné školství ne vždy dostačuje: mnozí potřebují podat pomocnou ruku, protože chudoba bývá generační a nese s sebou i snížené aspirace. To je jednou z příčin nárůstu závislostí na alkoholu a drogách, kriminality a bezdomovectví. Tito lidé se často kumulují na rušných místech, obvykle poblíž obchodů, a tak vznikají místa, kterým se většina občanů raději vyhýbá.
Jak tuto situaci řešit na místní úrovni? Určitě nestačí mávnout kouzelnou hůlkou. Ale nepostačí ani situaci pouze sledovat, konzervovat a doufat, že to nějak dopadne. Jistě, ono to nějak dopadne. Když ne dobře, tak špatně určitě. Výzva pro nás, občany a zastupitele Klatov, ovšem zní: poradíme si s tím lépe než další, podobně velká města, jako jsou v našem kraji třeba Domažlice nebo Rokycany? Přetahovaná o doktory už dávno začala a Klatovy rozhodně nehrají prim. Přetahovaná mezi obcemi a kraji o státní podporu na zvýšení kapacit služeb pro seniory je právě v poločase, a to na základě Desatera přípravy na stárnutí, podle nějž se připravuje akční plán Ministerstva práce a sociálních věcí.
Ani případný úspěch v těchto dílčích bojích stačit nebude. Je třeba hledat nové cesty a nové zdroje. Město se musí připravit na zvýšení kapacit v péči o seniory. Postupně rušit pohybové bariéry ve veřejném prostoru. Podle svých možností přizpůsobit trh práce znevýhodněným pracovníkům. Podpořit komunitní bydlení. Nalákat tolik potřebné lékaře a zdravotníky. Rozšířit drogovou prevenci. Zkrátka posílit sektor služeb, které s cílovými skupinami pracují.
Proč nový orgán? Co bude dělat?
Strategie řešení těchto problémů musí být rozhodnuta politickými představiteli města. Bude ale vyžadovat dlouhodobé plánování přesahující jedno volební období. A bude proto i třeba, aby zvolený způsob řešení měl širokou politickou podporu napříč stranami a hnutími. My, zastupitelé, kteří budeme osud Klatovanů, jejich rodičů a jejich dětí ovlivňovat, potřebujeme mít pro svá rozhodnutí kvalitní informace. Ty může z dlouhodobého hlediska poskytnout stálý, oficiálně zřízený poradní a iniciativní orgán: výbor zastupitelstva nebo komise rady.
Sociálně-zdravotní výbor či sociálně-zdravotní komise je běžná ve velikostí a významem srovnatelných městech, ale i v daleko menších obcích, než jsou Klatovy. Lze říci, že se dnes již jedná o standard a příklad dobré praxe. Nejde přímo o politický orgán s rozhodovací pravomocí, přestože je ustavován volenými zástupci občanů, tedy zastupiteli. Zastupitelské kluby nominují do každého výboru/komise experty na danou oblast. Členy tak mohou být například přímo zástupci a pracovníci poskytovatelů daných služeb, může jít o absolventy těchto a příbuzných oborů, může ale jít i o další odborníky.
Kromě poradního hlasu ohledně strategického plánování města v sociálně-zdravotní oblasti by klíčovou kompetencí mělo být posuzování grantových žádostí a vydávání odborných doporučení zastupitelstvu nebo radě, zda dotaci přidělit, a případně v jaké výši. Jedná se tedy o obdobnou agendu, jakou mají některé již existující komise rady (každá ve svých oblastech), například Komise pro výchovu, vzdělávání a sport. V sociálně-zdravotní oblasti žádosti dosud posuzuje na oficiální úrovni pouze finanční komise. Na polooficiální úrovni se k žádosti zpravidla vyjádří ad hoc svolaná, neformální pracovní skupina, kterou si vždy za účelem jednoho konkrétního rozhodnutí svolává místostarosta města pro sociální věci. Tuto pracovní skupinu tvoří obvykle zaměstnanci města a jeho organizací.
Obojí je systémově nesprávné. Finanční komise má agendu řádově vyšší, než aby dumala například nad tím, zda má klub pro mládež Chapadlo dostat podporu města 40 nebo 45 tisíc na rok. A jednorázové pracovní skupiny, složené téměř výhradně ze zaměstnanců města a jeho organizací, jsou sice nejblíže dostupným informacím, nicméně potýkají se s výrazným rizikem střetu zájmů. Pokud doporučí podporu organizaci jiné než městské, snižují tím podíl financí, které na tuto oblast město má k dispozici, a tudíž i případný podíl financí na svou práci. Nehodnotíme, zda se tak reálně děje, ale je potřeba odstranit systémové riziko.
V praxi to vše znamená, že zastupitel, který chce hlasovat podle nejlepšího vědomí a svědomí, je nucen se sám pídit po důvodech předloženého návrhu, například se vyptat někoho kompetentního a zároveň alespoň trochu nestranného, nebo dokonce oslovit více takových osob. Anebo, v nejhorším případě, zvedne ruku nazdařbůh tak, jak ho zrovna napadne.
Další ilustrací úkolů sociálně-zdravotního výboru nebo sociálně-zdravotní komise je, že její členové zároveň plní „ombudsmanskou“ funkci styčných osob jak pro poskytovatele zdravotních, sociálních, návazných a doprovodných služeb, tak i pro jejich potenciální či aktuální klienty a širší veřejnost. Na členy výboru/komise se tak lidé mohou obracet při potížích v této oblasti. Díky tomu nehrozí, že by způsob řešení jejich problému byl zároveň výrazně ovlivněn tím, komu si stěžují.
Kromě posuzování dotací a ombudsmanství spadá do působnosti výboru/komise celá řada dalších kompetencí a úkolů.
Návrh agendy sociálně-zdravotního poradního a iniciativního orgánu v patnácti bodech
1) Průběžně sleduje a hodnotí stav, kvalitu a rozvoj zdravotních, sociálních, doprovodných a návazných služeb na území města. Projednává a vyjadřuje se k základním komunitním otázkám města Klatovy: k péči o seniory a zdravotně znevýhodněné občany, k sociální prevenci a krizové intervenci v oblasti drog a dluhů, k řešení problematiky nepřizpůsobivých občanů, k romské otázce atd.
2) Kontroluje plnění indikátorů stanovených ve strategických dokumentech města v oblasti sociální a zdravotní péče. Vychází přitom z akčního plánu.
3) Navrhuje opatření pro udržení, rozvoj a optimalizaci služeb sociální a zdravotní péče zařazených do platného Komunitního plánu.
4) Vyjadřuje se k podkladům pro koncepci, strategii a politiku sociální a zdravotní péče a sociálního bydlení. Iniciuje změny a nové návrhy v rozsahu své působnosti směrem k Zastupitelstvu města, resp. k Radě města.
5) Sleduje a hodnotí čerpání rozpočtu v oblasti sociální a zdravotní péče. Spolupracuje na návrhu rozpočtu v příslušných oblastech.
6) Podílí se na přípravě a vyhlášení grantových programů v oblasti sociální a zdravotní péče.
7) Navrhuje Zastupitelstvu města (resp. Radě města) výši finanční podpory jednotlivým poskytovatelům služeb, navrhovatelům projektů a dalším žadatelům působícím v sociálně-zdravotní oblasti.
8) V zájmu transparentnosti zveřejňuje výsledky výběru projektů na webu.
9) Dle potřeby dává podnět k provádění kontroly projektů podpořených z rozpočtu města. O výsledcích těchto kontrol informuje předseda Zastupitelstvo města (resp. Radu města).
10) Monitoruje potřeby poskytovatelů služeb sociální a zdravotní péče ve městě.
11) Plní funkci „ombudsmana“ v oblasti své působnosti: projednává návrhy, podněty a stížnosti organizací, občanů či příslušných odborů, pokud je obdrží.
12) Sleduje inovace, trendy a příklady dobré praxe v oblasti služeb aplikovatelné na místní potřeby a podmínky.
13) Předkládá Zastupitelstvu města (resp. Radě města) návrhy opatření vedoucí k odstranění bariér pro zdravotně znevýhodněné a postižené občany na území města.
14) Podílí se na přípravě návrhu směrnice o přidělování městských bytů. Následně projednává žádosti o přednostní přidělení bytu mimo seznam žadatelů o byt a v této činnosti se řídí příslušnou směrnicí.
15) Smí pro výkon své činnosti žádat informace od pracovníků městských odborů, organizací a zařízení, vždy však v souladu s platnými právními předpisy a se zachováním mlčenlivosti.
Závěr
Mnoho dobré práce v sociálních otázkách již bylo v Klatovech vykonáno. Městský ústav sociálních služeb, který město zřizuje, je jednou z klíčových organizací. Sociální odbor pracuje ve prospěch občanů Klatov a Klatovska a je zároveň mostem k podpoře ze strany kraje a státu. Klatovy mají pro sociální oblast dokonce uvolněného místostarostu. V Klatovech dlouhodobě probíhá komunitní plánování. To vše je velmi dobře a ukazuje, že městu téma není lhostejné. Právě z komunitního plánování vzešel platný akční plán pro letošní rok, který městu Klatovy ukládá „zvážit potřebnost sociální komise jako poradního orgánu Rady města Klatovy“ s termínem realizace v letech 2023 a 2024.
Výhody, které s sebou zřízení sociálně-zdravotní komise, případně sociálně-zdravotního výboru ponese, jsou zřejmé a četné. Nevýhody žádné. Není-li nám zastupitelům a vedení města sociální a zdravotní problematika v Klatovech lhostejná a nepovažujeme-li ji za méněcennou ve srovnání se sportem, kulturou či volnočasovými aktivitami mládeže, nastal čas takovou komisi zřídit. Nechceme-li ovšem jako město připomínat společnost hodující na pozlaceném korábu, který jde pomalu ke dnu, ačkoli zatím se vše leskne a kapela hraje.