Plzeňský kraj je třetím největším krajem ČR, ale současně má druhou nejnižší hustotu zalidnění, což klade vyšší nároky na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedná se o širší téma, proto jsme se v následujícím textu zaměřili převážně na popis lůžkové a ambulantní péče v našem regionu. Samostatnou kapitolu potom tvoří záchranná a pohotovostní služba, které jsou ale již mimo rámec tohoto článku.
Lůžková zdravotní péče
Lůžková zdravotní péče je v Klatovech zajištěna především prostřednictvím Klatovské nemocnice, která je po FN Plzeň druhou největší nemocnicí v kraji. V kraji žije 579 000 lidí, z toho třetina v Plzni. U lůžek je poměr téměř opačný. Plzeň disponuje 2 347 lůžky, z toho 1 739 je ve fakultní nemocnici a 608 ve dvou nemocnicích provozovaných soukromou společností Privamed. Zbývající nemocnice, vlastněné Plzeňským krajem, čítají dohromady 1 082 lůžek. Plzeňský kraj je zřizovatelem a jediným vlastníkem čtyř nemocnic s akutní péčí (Domažlické nemocnice, a. s., Klatovské nemocnice, a. s., Rokycanské nemocnice, a. s. a Stodské nemocnice, a. s.) a dvou léčeben dlouhodobě nemocných (Nemocnice následné péče LDN Horažďovice, s. r. o., Nemocnice následné péče Svatá Anna, s. r. o.).
Tyto nemocnice byly součástí zdravotnického holdingu Nemocnice Plzeňského kraje. Minulé vedení kraje zrušilo servisní holdingovou organizaci Nemocnice Plzeňského kraje, která se od 1. ledna 2022 sloučila s Klatovskou nemocnicí a. s., a ta nyní zajišťuje jednotné řízení. Ostatním jmenovaným nemocnicím nyní zůstala právní subjektivita, ředitel a vedení, které se zodpovídají představenstvu Klatovské nemocnice. Dalším zdravotnickým subjektem v našem kraji je městská nemocnice Sušice, která se dlouhodobě potýká s finančními a personálními problémy. Aktuálně poskytuje lůžka interní a následné péče a 8 lůžek intenzivních.
Moderním fenoménem se v celé ČR stala centralizace nejen specializované péče, ale i té běžné, kterou by ve stejné kvalitě mohly poskytovat i méně vybavené nemocnice. Jedná se ale bohužel i o problém, se kterým se potýkáme v KTN u pacientů z Domažlicka a Sušicka. Stejně tak řada pacientů z Klatovska v domněnce lepší péče ve FN směřuje i banální ošetření či výkony do fakultní nemocnice. Ta je následně zahlcena a přetížena, a snižuje se tím další ochota a vstřícnost při zajišťování skutečně potřebné vysoce specializované péče.
Klatovská nemocnice
Klatovská nemocnice /KTN/ poskytuje lůžkovou i ambulantní specializovanou péči. Jako druhá největší multioborová nemocnice v kraji, po FN Plzeň, nabízí kromě základních oborů i specializované obory, například neurologii, psychiatrii, ortopedii, ORL, dialýzu, oftalmologii (oční) a komplement – např MR, nukleární medicínu, aj. Hlavní spádovou oblastí Klatovské nemocnice je celý okres Klatovy a část sousedních okresů. V oblasti žije přes 90 000 obyvatel. Za specializovanou péčí sem ale dojíždějí i pacienti z Domažlicka a přilehlých částí Plzeň-Jih, protože domažlická a stodská nemocnice poskytují péči pouze v základních oborech. Podle údajů k 31.12.2020 naše nemocnice disponuje 296 lůžky. Z toho je 220 standardních, 21 intenzivních a 31 lůžek následné péče. Zbývajících 24 lůžek jsou lůžka sociální. V Klatovské nemocnici v závěru roku 2020 pracovalo 706 zaměstnanců (přepočtený stav), z toho 112 lékařů a 490 nelékařských zdravotníků, zejména sester (371).
Ordinace lékařů
Ambulantní služby poskytují lékaři primární péče, ambulantní specialisté a specializované ambulance při lůžkových zařízeních. V tabulce č. 1 je přehled počtu ambulantních lékařů různých odborností v okresech Plzeňského kraje. V zajištění kvality a dostupnosti péče hrají velmi důležitou roli právě lékaři primární zdravotní péče, mezi které se řadí praktičtí lékaři pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost, ambulantní gynekologové a stomatologové.
Nedostatek těchto lékařů je problémem celé České republiky a zejména příhraničních oblastí. Potýkáme se nejen s jejich nedostatkem, ale i s vysokým podílem lékařů ve vyšším a vysokém věku, aniž by byla zajištěná jejich dostatečná náhrada mladšími kolegy. V obci Klatovy aktuálně působí 14 praktických lékařů (přepočteno na úvazky) s průměrným věkem 56 let a 6 praktických lékařů pro děti a dorost s průměrným věkem 58 let – viz následující graf.
Dlouhodobým problémem je i nedostatek zubních lékařů, v provozu je nyní v Klatovech 23 zubních ordinací, jejichž kapacita je zcela naplněna. Pracuje zde 26 praktických zubních lékařů a 3 ortodontisti. Aktuální věková struktura klatovských zubařů je v následujícím grafu.
Společným problémem ambulantní i nemocniční sféry je chybějící zdravotnický personál. Výše byl zmíněn deficit a vysoký průměrný věk lékařů, ale totéž se týká i nelékařského zdravotnického personálu – zdravotních sester, laborantů, technických pracovníků, psychologů, logopedů, fyzioterapeutů, aj.
Co můžeme udělat?
Zajištění dostupnosti zdravotní péče je úkolem zdravotních pojišťoven. Pojišťovny tuto povinnost plní prostřednictvím různých poskytovatelů, se kterými uzavírají smlouvy o poskytování péče. Přesto, že není v kompetencích města ani kraje zajišťovat zdravotní péči, je možné se i na těchto úrovních podílet vytvořením motivačních a dotačních programů na přilákání chybějících odborníků. Pro zvýšení efektivity těchto kroků je důležité mít dobře zmapovanou aktuální síť poskytovatelů zdravotní péče /ZP/, včetně reálné kapacity přijímání nových pacientů, sledování převodů praxí, generačních obměn, plánovaných i neplánovaných ukončení praxí, schvalování nových a rozšiřování stávajících kapacit. Vyhodnocení všech těchto parametrů může vyústit v návrh na vyhlášení výběrového řízení. Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazeč nebo obec. Uchazeč /nový poskytovatel ZP/ na základě kladného výsledku výběrového řízení žádá jednotlivé pojišťovny o uzavření smlouvy. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou, ale zdravotní pojišťovny přihlíží k výsledkům výběrového řízení po zhodnocení vlastních analýz dostupnosti péče v dané lokalitě.
Motivační program můžeme začít již spoluprací s místním gymnáziem a střední zdravotnickou školou. Můžeme nabízet stipendijní program pro studenty s cílem motivovat absolventy lékařských fakult a jiných nelékařských oborů z našeho města, aby po studiích zůstali či se vrátili zpět do regionu. Bylo by vhodné aktivně oslovovat končící studenty lékařských fakult /zejména LF Plzeň/ s nabídkou rezidenčních míst, příspěvků na specializační vzdělávání pro lékaře i školitele, příspěvkem na vybavení a provoz ambulance či nabídkou odpovídajících prostor. Důležité je i nabídnout pomoc při zajištění ubytování pro rodinu či práce pro partnera. Je možné připravit katalog s přehledem kompletních benefitů, finančních i nefinančních. Katalog rozšířit mezi studenty lékařských fakult, ale i mezi absolventy a stávající lékaře. Není-li dostatek lékařů obecně, musíme jim nabídnout lepší podmínky pro život a naše nabídka musí být vidět!
Prevence
Kvalitu svého života a zdraví můžeme zásadně ovlivnit i my sami. Nedílnou součástí péče o vlastní zdraví je prevence. Zdravotní systémy vynakládají obrovské výdaje na léčbu srdečně-cévních, onkologických a chronických nemocí, kterým lze do značné míry předcházet. Řadu těchto chorob spojují faktory rizikového chování jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nezdravé stravování, obezita a nízká pohybová aktivita. Podstatou primární prevence je aktivní ovlivňování rizikových faktorů, což je úkol pro každého z nás. Měli bychom dodržovat zásady zdravého životního stylu a docházet k lékaři pravidelně na preventivní prohlídky.
Na preventivní prohlídky chodí
jen 40 % Čechů!
Preventivní prohlídky tvoří základ odborné prevence. Preventivní prohlídky, jejich frekvence i náplň, se řídí ustanoveními vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách. Každý občan České republiky má podle ní jednou za dva roky nárok na všeobecnou preventivní prohlídku u svého praktického lékaře, dvakrát krát ročně na stomatologickou prohlídku (1x preventivní a 1x orientační vyšetření). Dívky od 15 let navíc chodí na každoroční preventivní prohlídku ke gynekologovi. Všechny tyto prohlídky plně hradí zdravotní pojišťovny. Účast na preventivních prohlídkách je nízká. Chodí na ně jen kolem 40 % Čechů. Ostatní vyhledávají lékaře až při zdravotních obtížích. Na základě dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) lze orientačně říci, že na preventivní prohlídky k praktikovi chodí kolem 39 % dospělých a 98 % dětí, k zubaři 43 % lidí a ke gynekologovi 46 % žen. Součástí preventivní prohlídky je doplnění anamnézy a klinické vyšetření, dále v různých intervalech podle věku laboratorní vyšetření moči a krve, EKG, kontrola povinných i konzultace nepovinných očkování a preventivní onkologický screening zaměřený na časný záchyt nádorových onemocnění, zejména nádorů prsů a děložního čípku u žen, a kolorektálního karcinomu u všech pacientů starších 50 let.
Typy preventivních prohlídek
Všeobecné preventivní prohlídky u dětí – provádí je praktický lékař pro děti a dorost. Jedná se o 9 prohlídek do dosažení věku 3 let, dále pak prohlídky pokračují v intervalu 1× za 2 roky až do dosažení věku 18 let.
Všeobecné preventivní prohlídky dospělých – provádí je praktický lékař pro dospělé. První prohlídka je provedena obvykle při registraci a převzetí pacienta do péče. Další prohlídky jsou prováděny v intervalu 1× za 2 roky.
Gynekologické preventivní prohlídky – provádí je praktický lékař gynekolog. Gynekologické prohlídky u dívek začínají v 15 letech věku, dále jsou prováděny v intervalu 1× ročně.
Zubní preventivní prohlídky – provádí je praktický zubní lékař. První zubní preventivní prohlídka se provádí u dětí v prvním roce života, zpravidla mezi 6. až 12. měsícem. Další preventivní prohlídky by měly následovat zhruba v půlročních intervalech. Zubní preventivní prohlídky u dospělých by se měly konat nejméně 1× ročně, ale pojišťovny hradí i tzv. pravidelnou prohlídku, která následuje 5 měsíců od provedení preventivní prohlídky. Jinými slovy, i dospělí mohou 2× ročně chodit na zubní preventivní prohlídky, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Jednotlivá vyšetření
