Možná jste si také začátkem letošního roku přečetli novinový článek, že město Klatovy vstupuje do roku 2022 s přebytkovým rozpočtem více než 120 milionů korun. To je však poněkud mylná interpretace skutečného stavu. V uvedeném přebytku totiž není počítáno s investicemi (například opravami silnic). Takže přebytek 120 milionů korun by město Klatovy jednorázově získalo jedině v případě, že by celý rok vůbec nic neinvestovalo. Což se letos jistě nestane, neboť hned v rámci lednového rozpočtového opatření byly schváleny investice (především právě do oprav silnic a chodníků) za 80 milionů Kč. A jelikož se ocitáme ve volebním roce, tak lze předpokládat, že investičně slabý rozhodně nebude.
V posledních 10 letech však město Klatovy opravdu hospodařilo opakovaně s nemalými přebytky. Znamená to, že naše město není výrazně zadlužené a má na svém účtu vysoké finanční zůstatky. Na konci roku 2021 se finanční hotovost na účtech města Klatovy vyšplhala dokonce na 421 milionů Kč. A pan místostarosta Chroust nabádá z důvodu budoucích investic k dalšímu šetření: „je potřeba stále rozumně hospodařit a vytvářet určité rezervy, abychom se nemuseli bát budoucnosti“ píše v únorovém Zpravodaji, neboť kalkuluje s převodem loni schválených investic. Mít dostatečné rezervy, obzvláště v období rizika, nejistoty a navyšování cen je určitě správné a důležité.
Je to však také otázka správné míry. Přehnané hromadění přebytků z minulých let na účtech města a jejich schovávání na budoucí investice však nemusí být výhodné vždy. Podívejme se na to z několika různých úhlů.
- Příjmy města rostou především od roku 2018, kdy došlo ke změně rozpočtového určení daní. Ze střednědobého výhledu rozpočtu města Klatovy je zřejmé, že v příštích 5 letech lze předpokládat provozní přebytek města (prostředky na investice) každoročně kolem 120-160 milionů Kč. V příštích pěti letech tedy celkem 720 milionů Kč. Pokud k tomu přičteme oněch 420 milionů Kč na účtu města, tak je zřejmé, že město Klatovy má k dispozici na investice v tomto a příštích pěti letech více než miliardu korun (a to bez jakéhokoliv zadlužení se). Tyto obrovské peníze bude potřeba využít moudře, relativně rychle a ve prospěch všech občanů našeho města. Je otázkou, zda-li má současné vedení města připraveno dostatek vhodných investičních projektů, a to nejenom v šuplíku, ale spíše ve stádiu „připraveno k realizaci“.
- Držet dlouhodobě vysoké finanční zůstatky na účtech města není příliš vhodné, neboť každoroční inflace a zejména ta letošní ukrajuje celkem dost z reálné hodnoty těchto peněz. Zjednodušeně řečeno by se mohlo zdát, že město hromadí peníze, pozdě připravuje projekty a příliš často jen pasivně čeká na udělení dotace. V součtu jsme díky inflaci za poslední roky přišli o několik desítek milionů korun a následující měsíce to bude jenom horší.
- Abychom snížili inflační ztráty, musíme být alespoň schopni vysoké finanční zůstatky na bankovních účtech efektivně úročit a něco z nich získat. Poskytli jsme v tomto smyslu vedení města Klatovy naše odborné znalosti, takže tuto oblast lze považovat za stabilizovanou. Nicméně i tak je stále co zlepšovat, a to jak v tlaku na bankovní domy, tak konečně i v obsazení volného místa vedoucího finančního odboru (neobsazeno od ledna 2021).
- Odložení jakékoliv výstavby o 5 let znamená, dle současných čísel růstu cen stavebních materiálů, prací a souvisejících nákladů, navýšení ceny realizace minimálně na dvojnásobek. U některých specifických materiálů jako například oceli je to násobek ještě mnohokrát vyšší.
- Neztotožňujeme se proto se strategií, která spočívá v tvoření projektů, jejich ukládání do šuplíku a následném vyčkávání na získání dotace. Navíc zdroje ke kofinancování (dotace) je třeba aktivně hledat nejen ve státním rozpočtu, ale ještě více se zaměřit na fondy EU a také na inovační projekty.
- Je optimální realizovat projekty podle jejich důležitosti pro občany města a také s občany veškeré plány a investice výrazně lépe komunikovat – například zveřejňovat a aktualizovat investiční plán na několik let dopředu.
- Současné vedení našeho města především udržuje silnice, opravuje parky a stará se o obnovu historických památek. To určitě není špatně. Ale měli bychom začít více myslet na budoucnost. Investovat s ohledem na budoucnost našeho města a nejenom odkládat nutné a potřebné výdaje. Přednost by měly dostat promyšlené investice či rozšiřování majetkového portfolia města.
Vedle toho samozřejmě stojí řada rizik a problémů, které je třeba brát v úvahu. Obecně panující nejistota ohledně budoucnosti, prodlužující se ekonomická krize, růst cen energií, navyšování dalších provozních výdajů (např. platy) atd. O tom, že je pro občany našeho města co zlepšovat, jistě hovoří i následující graf, který názorně zobrazuje vývoj počtu obyvatel přímo v našem městě. Na toto téma jsme však upozorňovali již v březnovém čísle Dvacetjedničky. Současná krize na Ukrajině a s ní spojená migrační vlna může tuto křivku ovlivnit.
Řešení samozřejmě nejsou vždy jednoduchá. Navíc po bitvě je každý generál. Ovšem nahlíženo optikou dneška, současné vedení našeho města jednoznačně zaspalo a mělo už dávno investovat do výstavby například nových městských bytů, které by vhodně pronajímalo, nebo do koupě dalších pozemků. Ale možností, kam by se mohlo či mělo investovat, raději, než peníze znehodnocovat na účtech se nabízí mnoho – opravy městských budov, přestavba bývalé porodnice, podpora lékařů, modernizace škol a investice do vzdělávání obecně, podpora vzniku nových pracovních míst, modernizace systému zásobování teplem, a tak dále a tak dále.
Nicméně zamysleme se každý z nás. Předpokládejme, že město Klatovy má okamžitě volných 100 milionů Kč, které je schopno investovat či utratit. To není málo peněz. Nemusí to být nutně jen do jednoho velkého projektu, ale klidně do více menších projektů v řádech jednotek milionů. Kam byste takové peníze směřovali vy? Jaká investice by vám zlepšila život v Klatovech? Diskutujme prosím pod článkem.
Podpora zaměstnanosti a bydlení. Lidem je třeba zprostředkovat jistoty, aby mohli pomáhat v rozkvětu regionu.
Z města odcházejí především mladí lidé, kteří tu nemají kde pracovat a bydlet. Takže za mě určitě podpora pracovnich příležitosti (ne skladů a montoven), výstavba městských bytů pro startovací bydlení, zlepšení dopravního spojení, bydlení pro seniory s nabídkou základních služeb, podpora mobilní hospicové péče, pobídky pro lékaře, kterých je opravdu nedostatek a stárnou, zklidnění centra města.
Dekuji KT21 za otevreni zajimaveho tematu.
Vybudovani domova pro seniory ci stacionare pro seniory jiste neni ani nutne zminovat. Volnych mist v techto institucich je zalostne malo (nebo spise ani nejsou). Stejne tak jako mist v detskych skupinach (drive jesle) pro deti od dvou do tri let.
Dale by jiste nebylo od veci zainvestovat do projektu, ktery by cilil na ‚prilakani‘ lekaru do mesta, jelikoz je zde nedostatek zubnich, koznich ci dalsich lekaru. Vytvoreni vyhodnych podminek zejmena na rozjezd mladych lekaru by byl jiste vyhodou.
Dle meho nazoru neni mestske zelene nikdy dost. Vybudovani noveho parku ci lesoparku by bylo skvele, zvlaste pokud by bylo v kombinaci napr. s detskym dopravnim hristem ci obdobnou ‚atrakci‘, ktera by deti stimulovala k pohybu. S rostoucim poctem novych domu a rozsirujici se plochou mesta by takove misto prislo vhod nejen rodicum s detmi, ale take seniorum a pejskarum. Jelikoz ve meste jiz neni misto, bylo by treba vyhradit misto na okraji mesta (na jednom z poslednich moznych mist primo ve meste se pred lety nesmyslne vybudovalo obchodni centrum Skodovka – OC mohlo byt na okraji mesta, vetsina lidi tam stejne jezdi autem (omlouvam se za kritiku, ale tohle misto mi opravdu lezi v zaludku).
Dobrý den, bohužel pozemky, na kterých vzniklo obchodní centrum Škodovka nikdy městu nepatřily, po privatizaci přešly do soukromých rukou včetně budov, které na nich stály. Kdyby tehdy město projevilo zájem zakoupit a zainvestovat ekologickou likvidaci všech objektů a následnou výstavbu, měli bychom v Klatovech sice možná nové sídliště a park, ale finanční náročnost celé této akce by jen vedla k tomu, že za posledních 15 let by u nás nevzniklo nic nového, a to staré by ještě nebylo opravené.
Moc bych si přála dovysadit stromy tam, kde v minulých letech popadaly. Okolo dětských hřišť, sídliště, vlakové nádraží, okolo Drňáku jsou u podjezdu k “Podhůrčí” už skoro jen pařezy… Zajímala by mě rekonstrukce centra a vytvoření zón bez aut. Sdílený veřejný prostor, kde můžu chodit nebo jezdit na kole, komunitní zahrada etc.
VELKÝ problém je zde zdravotní péče.. zubaři, praktici, pediatři…..pobídky, výstavba zdravotního zařízení, bezúročné půjčky na vybavení, prostě cokoli, co by do města doktory přilákalo…
Část bych určitě investoval do sociálních služeb, konkrétně třeba do drogové prevence (kvalitní streetworking) či péče o staré a nemocné spoluobčany (dotace domácí péče, případně pobytové odlehčovací zařízení).