Po roce se opět vracíme k hodnocení kvality života v obcích. Kvalita života je velmi komplexní pojem, který se skládá z mnoha různých faktorů. Tyto faktory popisují každodenní život obyvatel. Zahrnují dostupnost služeb, kvalitu životního prostředí, bezpečnost nebo dostupnost pracovních příležitostí. V Česku se často jako žebříček kvality života v obcích používá portál Obce v datech, který nedávno zveřejnil výsledky za rok 2022. Jak dopadly Klatovy? Zdánlivě poměrně nelichotivě. Meziročně se propadly o 35 míst (z 29. na 66. místo žebříčku). Ještě výraznější je pokles v rámci Plzeňského kraje. Klatovy jako druhé největší město Plzeňského kraje jsou z hlediska kvality života až na sedmé příčce (před rokem jsme byli druzí). Před námi je nejen Plzeň, ale i Přeštice, Rokycany, Stod, Blovice a Horažďovice.
Kde je problém? Podle srovnání roků 2021 a 2022 se Klatovy zhoršily především ve dvou oblastech: index nabídky pracovních míst na Úřadu práce a index přírůstku obyvatelstva. Na problém přírůstku, vlastně spíše úbytku obyvatelstva jsme opakovaně upozorňovali. Ale jde o začarovaný kruh. Pokud se nezvedne kvalita života, nebudou do Klatov přicházet noví obyvatelé ani nezabráníme stěhování do jiných obcí.
O indexu nabídky pracovních míst na Úřadu práce vlastně nic konkrétního nevíme. Můžeme se dočíst, že „informace vychází z evidence Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky za rok 2021.“ Ale nevíme, jestli se jedná celoroční průměr nebo jeden či více náhodně nebo rovnoměrně datových vzorků. Každopádně v Klatovech je velice nízká nezaměstnanost (index 8,5; 2. místo v kraji; 26. příčka v ČR), takže to navenek vypadá, že logicky nemůžeme očekávat širokou nabídku pracovních pozic.
A to je ještě hodnocení Klatov zkreslené našimi „integrovanými“ enklávami. Tedy obcemi, které administrativně patří ke Klatovům, ale leží v poměrně velké vzdálenosti od centra a navíc jsou od Klatov oddělené jinými obcemi.
Jinými slovy, to vypadá, že pokles Klatov v žebříčku spíše zapříčinily nedostatky v metodice než pokles reálné kvality života (samozřejmě jde pouze o relativní srovnání s ostatními městy). Takže na tomto místě se můžeme poplácat po ramenou a…
…zaměřit se na oblasti hodnocení, kde se Klatovy mohou zlepšit.
Podíváme se tam, kde Klatovy patří mezi nejhorších 25% obcí v České republice nebo v Plzeňském kraji (důležitější je pro nás krajský žebříček, protože vidíme, že právě i v našem regionu můžeme najít příklady dobré praxe).
Kategorie | Pořadí v ČR | Pořadí v Plzeňském kraji |
Index supermarketů | 181 | 13 |
Index praktických lékařů | 166 | 13 |
Index dopravní nehodovosti | 119 | 13 |
Index přírůstku obyvatelstva | 157 | 12 |
Index silniční sítě | 137 | 12 |
Index finanční dostupnosti bydlení | 117 | 12 |
Index dětských lékařů | 183 | 11 |
Index bankomatů | 126 | 11 |
Index nabídky pracovních míst na pracovních portálech | 111 | 11 |
Index kin | 165 | 10 |
V šesti z deseti kategorií uvedených v tabulce Klatovy zaznamenaly meziroční pokles. Z tabulky se dají vyčíst hlavní problémy Klatov. Pokles obyvatel a s tím související chybějící vybrané služby jsou vlastně následkem jednotlivých dílčích problémů souvisejících s kvalitou života. Zbývají čtyři důležité skupiny problémů, které tíží současné Klatovy:
- nedostatek lékařů (analýzu současného stavu i návrhy na jeho zlepšení obsahuje loňský článek Zdravotní péče v Klatovech a možnosti jak ji zlepšit od Elišky Ludvíkové a Hany Müller Košanové)
- silniční infrastruktura spojující Klatovy s okolními městy a obcemi (zde je potřeba vyvinout iniciativu především na úrovni kraje a státu, proto bychom měli oslovit naše krajské zastupitele a poslance)
- finanční dostupnost bydlení (situace se sice může drobně vylepšit díky změnám územního plánu, ale je potřeba systematická podpora bydlení, především pro střední příjmové skupiny, které často z důvodu chybějící nabídky kvalitního bydlení odchází z Klatov do přilehlých obcí nebo větších měst)
- nabídka pracovních míst.
U posledního bodu bych se rád zastavil. Nabídka kvalitních pracovních pozic může do města přitáhnout nové, vzdělané obyvatele, nebo udržet mladé lidi odcházející do větších měst. Město by mělo napřít své síly do podpory inovativních firem, které by právě takové zaměstnanecké pozice mohly nabídnout. V nedaleké Plzni existuje velmi dobrá infrastruktura na podporu technologických a jiných progresivních společností. Existuje například program Plzeňské podnikatelské vouchery. Nejnovějším počinem je vědecko-technický park Tech Tower. Klatovy, druhé největší město v kraji, jsou zatím na poli podpory inovací velmi pasivní.
Kvalita života v obcích a tzv. braindrain jsou dva faktory, které jsou úzce propojeny. Braindrain nebo odliv mozků je jev, kdy se mladí lidé s vysokoškolským vzděláním stěhují z venkova do měst za lepšími pracovními příležitostmi a vyšší kvalitou života. Tento jev má negativní dopad na rozvoj obcí a může vést k demografickému stárnutí a snížení počtu obyvatel. Snižováním kvality života v Klatovech se můžeme dostat do velice nebezpečné spirály. Odliv mozků povede k dalšímu omezování infrastruktury (například zavírání některých živností z důvodu nedostatečné kupní síly nebo ukončování provozu školních a předškolních zařízení). To samozřejmě vyvolá další odchod obyvatel, po kterém bude nezbytně následovat další snížení kvality života, a tak dále, pořád dokola.
V současné době město Klatovy řeší investice pro rok 2023 i zásobník investičních akcí pro další roky. Kromě nezbytných oprav a rekonstrukcí je nutné klíčové investice nasměrovat do budoucnosti našeho města. Musíme realizovat především takové aktivity, které prokazatelně, konkrétně a v poměrně krátkém časovém horizontu zlepší kvalitu života pro obyvatele Klatov. Klatovy21 jsou připravené diskutovat návrhy týkající se podpory technických i společenských inovací, nových podnikatelských záměrů, vzdělávání pro 21. století nebo mezinárodní spolupráce, která může do Klatov přinést nové příklady dobré praxe.