Přeskočit na obsah

Klatovy pohledem vozíčkáře

Bezbariérovost veřejného prostoru je dle mého názoru jednou z dalších výzev, které patří do 21. století. A vzhledem ke stárnoucí evropské populaci význam této oblasti ještě poroste. Bezbariérový přístup totiž nevyužívají jen lidé s vrozeným nebo získaným zdravotním omezením, kvůli úrazu či nemoci, ale i lidé v pokročilejším věku. Další skupinu, pro kterou je bezbariérovost velkým ulehčením tvoří mladé rodiny s dětmi a kočárky.

Stále se často setkávám s tvrzením široké veřejnosti, že řešení bezbariérové přístupnosti veřejného prostoru je jen pro úzkou skupinu osob. Někdy dokonce se lze i setkat s názorem, zbytečně vynaložených velkých peněz, protože jdou ve prospěch jen malé skupiny lidí. Opak je pravdou. Nutno upozornit, že při řešení této problematiky je zapotřebí postupovat komplexně, protože lidé s různými tělesným omezeními potřebují různá řešení.

Jako klatovský rodák a člověk v Klatovech žijící mám možnost pozorovat proměnu města v této oblasti již téměř 30 let a musím konstatovat, že je zde poměrně velký posun v modernizaci prostor a tím i řešení pohybu vozíčkářů v souladu s vývojem i v dalších českých městech. Namátkou lze uvést poměrně zdařilou rekonstrukci krytého plaveckého bazénu či výměnu asfaltového povrchu v klatovských ulicích (např. ul. Pražská, Plzeňská, Domažlická). Nejen v Klatovech však pro odpovědné neplatí otázka “jestli”, ale “jak”. Na základě vlastních zkušeností musím zmínit skutečnost, že ne všechny provedené rekonstrukce jsou z mého pohledu ideální. Pro komplexnost celé problematiky je třeba uvést fakt, že na všechny úpravy existují zákonné normy, ze kterých se vychází při realizaci řešení přístupnosti. Málokdo ovšem jde do takové hloubky, aby se přesvědčil, že zákonné normy jsou uplatnitelné v běžném životě a zda vyhovují. Já osobně nemám za zlé nevědomost lidí, kteří navíc postupují dle zákona. Co mě ale velmi mrzí, je chybějící komunikace a spolupráce s těmi, kterým by úpravy a veřejné prostory měly sloužit. Zejména se jedná o veřejně uznávané organizace, které pracují s cílovou skupinou a znají její celou problematiku. Ne nadarmo zde platí jedna z pouček pro začínající novináře: „Dnes již nemusíme informace složitě hledat, dnes si je musíme hlavně ověřovat.“

Níže předkládám pár problematických míst, se kterými se v Klatovech při své jízdě potkávám. Je nutno poznamenat, že ne všechna níže popsaná místa jsou v kompetenci města. Snažil jsem se také u většiny bodů konkrétně popsat největší překážky.

1) Hlavní pošta – pro vstup do budovy je nutné zajistit personál České pošty. Ten lze přivolat zvonkem, který je k dispozici (v minulosti nebyl vždy funkční). Jeho aktuální umístění je naprosto nevhodné. Jeho výška je uzpůsobena pro stojícího člověka nikoliv sedícího. Navíc k tomu, aby mohl přijet vozíčkář blíže ke zvonku mu již brání schody. Majitelem budovy je dle katastru nemovitostí stát.  

2) Zimní stadion – chybí zde adekvátní bezbariérový přístup a toalety.

3) Kino Šumava – schody jsou jak k hlavnímu vchodu, tak u pokladen. Chybí plošina, která by umožňovala překonat zmíněné schody. Při instalaci je pak zapotřebí myslet na její přístupnost a dostupnost s možností kontaktovat pracovníka kina, bude-li to obsluha plošiny vyžadovat.  

4) Kulturní dům – k výtahu je nutná obsluha KD. Výstavba nového výtahu a bezbariérového přístupu se řeší několik let. Jednou z častých příčin absence u podobných staveb bývá snaha zachovat kulturní historickou hodnotu stavby. Pokládám si pak otázku, co je prioritní úlohou těchto staveb? Skutečně má být historická a vizuální hodnota budovy upřednostněna nad možností jejího užívání všemi skupinami obyvatelstva? Dalším problémem jsou toalety. Bezbariérové WC zcela chybí v prostorách kavárny a malého sálu v 2. patře. Je pouze v prostoru šaten před hlavním sálem, a navíc prostorově již zcela nevyhovující. Tím, že jsou toalety pouze v prostorech velkého sálu, tak nastává problém v okamžiku, kdy se prostory uzavřou (typicky po maturitním plese), ale v kavárně probíhá program dále. Tím se znepřístupní jak toalety, tak výtah. Veškeré výše uvedené nedostatky se velkou snahou a přátelským přístupem snaží kompenzovat vedení, zaměstnanci MKS a kavárny, za což jim patří velké DÍKY! Ovšem není to dlouhodobé řešení.

5) Krytý bazén – po otevření v roce 2021 došlo k úpravě i bezbariérové šatny. Za mě se rekonstrukce docela povedla s ohledem na to, co daný prostor nabízel. Velký problém vidím ve dveřích mezi bezbariérovou šatnou a bazénem. Zde je výškový rozdíl podlah řešen strmým rantlem, který lze velmi obtížné překonat na koupací židli i mechanickém vozíku. Chybí zdvihací zařízení do vody. Vím, že v minulosti k dispozici bylo.

6) Refektář – po rekonstrukci z roku 2019 vznikl před vchodem do objektu vysoký obrubník, který nelze vyjet na elektrickém vozíku. Ke vchodu je možné se dostat okolo zídky, kde šířka chodníku je odhadem 70 cm. Což je velmi malý prostor na projetí a hrozí pád z obrubníku i vozíku.

7) Radnice města (obřadní síň) – přístup pouze prostřednictvím schodelezu, který lze použít pouze na mechanický vozík nikoliv elektrický vozík.

8) Budova Komerční banky – neodpovídající bezbariérový přístup a jen pro mechanický vozík, dle katastru nemovitostí je majetkem KB.  

9) Autobusové a vlakové nádraží – chybí bezbariérové WC a bezbariérové přístupy na jednotlivá nástupiště (vysoké obrubníky, respektive přejíždění kolejí za doprovodu zaměstnanců SŽDC)

10) Střední školy – budovy nejsou zcela uzpůsobeny pro studenta na vozíku. Jedinou výjimku tvoří Střední škola zemědělská a potravinářská škola, kde se nachází výtah jak do budovy školy, tak internátu. Ohledně přístupnosti pro vozíčkáře je celý areál této školy na velmi vysoké úrovni. Vhodná se zdá i budova Gymnázia J. Vrchlického.

11) Pobočka Fio banky ve Vídeňské ulici – chybí bezbariérový vchod (jeden schod)

12) Zubní oddělení v poliklinice (budova pod nemocnicí) – v budově chybí bezbariérový přístup, mezi patry jsou pouze schody.

13) Veřejné toalety – v Klatovech jsou k dispozici, ale pouze po omezenou denní dobu, v případě večerního či nočního pobytu ve městě má člověk smůlu. Rozhodně není nutné, aby obsluha WC byla přítomna 24 hodin. Např. ve Strakonicích fungují bezobsluhová WC zcela automaticky, po vložení 5 Kč do zámku dveří. Lze vyřešit i tak aby se dveře otevíraly pouze odemykáním tzv. euroklíče, který je určen pouze pro určitou skupinu obyvatel (např. vozíčkářům).

14) Venkovní bazén (Lázně) – chybí bezbariérové WC i zařízení umožňující vstup do vody.

Závěrem:

Výčet výše uvedených míst není zcela kompletní na druhou stranu je vidět velké zlepšení zejména v oblasti náměstí Míru. Dle mého názoru jsou nejlepší řešení bezbariérovosti ta, která umožní handicapovanému svévolné, okamžité jednání, které splyne s davem a nebude příliš vyčnívat v okamžiku aplikace. Vím, k tomu je ještě dlouhá cesta, ale v tom vidím já budoucnost řešení bezbariérovosti staveb. 

Lukáš Kroupa

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vera
4. 8. 2022 17:16

V krytém plaveckém bazénu jsou zdvihací ramena, jak u velkého bazénu, tak u bazénu relaxačního. Jinak je to opravdu s bezbariérovostí u mnoha budov špatné.

Lukáš Kroupa
4. 8. 2022 20:20
Reply to  Vera

Dobrý den, můžete mi prosím přiblížit, jaká ramena máte konkrétně na mysli?